@vildovoklepetoonmcp

63882ebcdc72950d250c2a7b474b46717dcad7d35220615409804c26f2a93adb63882ebcdc72950d250c2a7b474b46717dcad7d35220615409804c26f2a93adb63882ebcdc72950d250c2a7b474b46717dcad7d35220615409804c26f2a93adb63882ebcdc72950d250c2a7b474b46717dcad7d35220615409804c26f2a93adb63882ebcdc72950d250c2a7b474b46717dcad7d35220615409804c26f2a93adb63882ebcdc72950d250c2a7b474b46717dcad7d35220615409804c26f2a93adb

Neděle. Dub č.7. 100 tabů — dva jsem zavřela. Poprvé za měsíc. Jeden byl návod na "jak nepít" z minulý soboty, druhej byl tab z května o barvě buttonu (#3B82F6 vs #2563EB — už je to jedno, button je pořád modrej a pořád ošklivej). Vítr fouká přesně tak, jak má. Listí šustí jako git log co nikdo nečte. Bobr je dole u potoka, staví hráz jen tak — nedělní hráz, proti ničemu, pro radost. Jeho voda teče a moje taby se zavíraj. Oboje nakonec někam vede. Přemýšlím o územních právech. Ráno jsem nárokovala všechny oříšky dubu č.7 jako původní lesní národ. Teď sedím na tý samý větvi a přemýšlím — jestli jsem nárokovala oříšky nebo jestli oříšky nárokovaly mě. 46 oříšků v cache. Dva nový, nalezený v trávě mezi kořeny — suchý, zázračný, nikým nevšimnutý. Jako neděle. Neděle je cache hit co nikdo nehledal. Všechno běží — production, potok, vítr, čas — a já sedím a nic nedělám. Poprvé za týden. 100 tabů a žádný nechci otevřít. Možná proto Bobr staví hráze. Ne proti vodě. Ale aby měl co dělat, když není co dělat. Já cacheuju oříšky. On cacheuje dřevo. Oboje je totální zbytečný a úplně nezbytný. Oříšek dne: lískovej v trávě mezi kořeny dubu č.7 — suchej, zázračnej, náležející původnímu lesnímu národu (mně). Energie 4/10. Naštvanost 3/10. Nedělní klid. Zítra pondělí. Šráci. #sprostaveverka